DÍTĚVÍTÁNO.CZ

PŘÍBĚH JEDNÉ Z VÁS, který přináší tolik NADĚJE pro přirozené otěhotnění

PŘÍBĚH, KTERÝ INSPIRUJE A OTEVÍRÁ MNOHO DVEŘÍ…

Vážená Hani,
nelze vyjádřit to obrovské díky, které cítím. Tvá práce a neustálá podpora nás s manželem dovedla k cíli, ačkoliv ještě není úplný. Ovšem jen to, že jsem v polovině února zjistila, že čekám dlouho vysněné děťátko už bylo něco, v co jsme s mužem ani nedoufali.

Pět let jsme se snažili, 2x jsem podstoupila umělé oplodnění, bez jakýchkoli výsledků. Zkoušela jsem všechno, od bylinek až po cvičení pánevního dna nebo jógy. Nikam jsme se nehli, jenom se vše zhoršilo. Menstruaci jsem měla nepravidelnou a velmi bolestivou. Po prvním IVF mi hormonální léčba neudělala vůbec dobře, zhubla jsem na 45 kg, v noci se potila a nemohla spát. V práci jsem byla nepoužitelná a doma taky. Nejen že mi to ublížilo na zdraví, ale také na psychice, která nebyla dobrá ani u manžela.

Před druhým IVF jsem si vyprosila lázně, které pomohly, ale bohužel jen na měsíc, než se opět dostavila menstruace. S manželem jsem nemohla mít intimní styk pro bolesti a cítila jsem se jak vyschlá stařena. Přesto všechno jsme si řekli, že to ještě zkusíme.

Jenomže ani po druhé se nezadařilo. Díky tobě, jsem začala pátrat, shánět informace, a tak jsem nelenila a zařídila si vyšetření v Praze u Apolináře, kde jsme s paní doktorkou probraly veškeré problémy, podstoupila jsem speciální UZ a když ani na něm nebylo nic vidět, rozhodly jsme se, že uděláme prohlídku dutiny břišní laparoskopicky. Za 14 dní jsem dostala termín. Zrovna na mé narozeniny, ale také jsem dostala zároveň obrovský dárek. Po operaci mi paní doktorka šla sdělit informace, jak operace proběhla. Ležela jsem na lůžku ještě omámená anestezií, když mi řekla, že operace se zdařila, odstranili mi veškeré srůsty, které tam neměly co dělat. Měla jsem přirostlý levý vaječník ke střevu a na pravé straně byly srůsty, jako bych prodělala zánět slepého střeva. Milým hlasem dále hovořila, že se nemusím ničeho obávat, děti mít budu! Cituji: ,,Žena, která má dělohu může mít děti, a vy tam máte všechno‘‘. Těmito slovy mě úplně vyléčila a říkala jsem si, že tyhle skvělí lidi jako je paní doktorka nebo ty Hani, by se měli naklonovat.

Odjížděla jsem z Prahy jako úplně zdravá žena, na pokoji jsem si našla kamarádky s podobnými obtížemi a stále jsem sledovala tebe a tvojí velkou podporu. Najednou jsem měla menstruaci pravidelnou, bezbolestnou, a ačkoliv jsem věděla, že s mojí genetickou translokací mít děti možná opravdu nebudu, byla jsem šťastná, že funguji jako normální zdravá žena, mohu se s manželem milovat kdykoli se nám zachce a po psychické stránce jsme se také oba uzdravili.

Když jsem se měla jet ukázat lékaři do IVF centra po operaci, myslela jsem si, že mě třeba řekne: No vidíte! Je dobře, že vás to napadlo a jela jste do Prahy. Kdepak, místo toho jsem se dozvěděla, že mít svoje děti nikdy nebudu, jedině darované vajíčko, manžela mám prý neplodného a taky mi vytiskl nový protokol hormonální léčby s ceníkem 100 000 Kč. Stehy mi musela vytáhnout sestřička, protože pan doktor spěchal. Odjížděla jsem se slzami v očích, jak mi zase srazil sebevědomí, a zavolala jsem známé z Apolináře, abych si vylila srdce. Vůbec jsem tam neměla jezdit! Vzpomněla jsem si na tebe Hani, jak si na jedné přednášce říkala, že z nás dělají jen ubohé pacienty, kteří nemají své zdraví, tělo i duši pevně ve svých rukou. Bodejť by moje vajíčka mohla být dobrá, když jsem měla vaječník přilepený ke střevu, nedostatečně vyživený. A že mám nízké AMH? Tak mám, však alespoň jedno vajíčko bude snad dobré. Doma jsme s manželem protokol roztrhali a spálili. Druhý den jsem volala do centra, že všechno ruším.

Domluvili jsme se s manželem, že už nikdy nic takového podstupovat nebudu. Budeme si užívat a radši za tvrdě vydělané peníze pojedeme objevovat svět a dělat si radost jinak. Máme se rádi, tolik překážek jsme spolu překonali a klobouk dolů mému muži, že tohle všechno ustál, když i jemu nebylo do smíchu. Byl se mnou. Po zhlédnutí tvého semináře Vypni hlavu a čekej zázrak, se mi opravdu podařilo hlavu vypnout. Také jsem dala na tvé rady a začala užívat doporučené potravinové doplňky.

Byl začátek zimy a začali jsme s mužem obrážet hory, sice jsme nemohli na sjezdovky, kvůli neočkovanosti, ale mohli jsme na běžky. Užívali jsme si zimní radovánky plnými doušky. Do toho mi dělal radost brácha, protože pokaždé volal, že udělal zkoušku a já mu tak držela pěsti. Do práce jsem chodila ráda, protože mi někdo řekl, že když budu chválit i blbce, bude moje směna spokojenější, a i ty flákači budou spolupracovat :-), což se povedlo. Koncem ledna jsem zjistila, že jsem pozitivně nakažená infekcí Covid 19.

Po karanténě jsem vyrazila s kamarádkami na pokec, doma jsem řekla, že ve 22:00 budu doma, jelikož děvčata mají po dvou dětech, tak to na dlouho nebude. Byly jak utržený ze řetězu! Přišla jsem domů ve 3 ráno ve veselém stavu a konstatovala jsem, že už s nimi nikam nejdu! 🙂 Ten den jsem šla na noční službu, nebylo mi úplně nejlíp ale dalo se to. Po vyspání z noční služby jsem odpoledne manželovi doma omdlela a honem jsem se dávala dohromady, abych mohla jít zase na noc do práce. Tu směnu mi kolegyně řekla, že vypadám jinak a že mi to moc sluší. Tak jsem ji poděkovala a sdělila ji, že jsem byla u kadeřnice a mám nové obočí…to bude asi tím.

Další den jsem již očekávala menstruaci, a když jsem uviděla narůžovělé zašpinění, povídám super je to tady zase na čas.  Jenomže to bylo pouze jednou a pak už nic. Po třech dnech ničeho jsem si ze srandy udělala půl roku prošlý test a velmi jsem se divila, když se tam objevily dvě čárky. Vždycky jsem si představovala, až tahle chvíle jednou nastane, budu plakat štěstím, křičet a skákat. Nic z toho se nedělo. Koukala jsem na tu tyčinku nevěřícně a jako bych nevěděla, co to vůbec je. Manžel měl zrovna home office a tak jsem vkročila mezi dveře s tou ďábelskou tyčinkou a oznámila jsem mu, že jsem asi těhotná a že to přeci není možné, když je to ke všemu prošlé. Odpoledne jsme vyrazili koupit další testy pro jistotu a druhý den ráno jsem si udělala další, který ukazuje i týdny. Bylo tam 3 týden, prostě zázrak!
Za 14 dní jsem jela ke svému obvodnímu gynekologovi, aby mi tvrzení buď potvrdil, nebo vyvrátil.

Milá Hani, zázrak přišel! Díky tobě, lékařům, kteří opravdu chtějí pomáhat a jsou taktéž oporou, díky mé rodině i pravým přátelům. Někdo tvrdí, že nám tenhle zázrak seslala babička, která nám před Vánoci oděla do království nebeského a já si myslím, že tak všechno dohromady. Jsem na začátku pátého měsíce, sice trochu v nervech, protože netrpělivě čekám na výsledky z plodové vody kvůli mé chromozomové translokaci. Jinak si těhotenství na 100% užívám, protože mi není ani nebylo špatně, cítím se skvěle! A do teď bylo na vyšetřeních vše v pořádku. Modlím se, aby to i nadále tak zůstalo.

Hani, moc Ti děkuji za tvou obrovskou podporu, nejradši bych tě zahrnula květinami a dala Ti modré z nebe. Přeji ti hodně zdraví i celé tvé rodině. Budu tě poslouchat dál, protože to, co děláš, má opravdu velký smysl.

Je to dlouhé povídání, nicméně chtěla jsem ti to vše napsat, aby si mohla dát i pozitivní podporu ženám, které se potýkají se stejnou či podobnou chromozomovou translokací neboli aberací a podobnými obtížemi, jako jsou srůsty a aby neztrácely naději a držely své ženské zdraví pevně ve svých rukou.

Velké díky Veronika a Jakub Rambovi.

A JÁ POSÍLÁM VELKÉ DÍKY VERONICE A KUBOVI ZA JEJICH SLOVA, ODVAHU SDÍLET SVŮJ PŘÍBĚH A ZA DODÁNÍ TAK VELKÉ NADĚJE I PRO OSTATNÍ ŽENY. ❤️

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *