Dnes Vám přináším jeden z nejdůležitějších a nejzajímavějších příspěvků na svém blogu. Paní gynekoložka MUDr. Ludmila Lázničková byla tak laskavá a podělila se se mnou o velmi zajímavé informace.

MUDr. Ludmila Lázničková je gynekoložka, zakladatelka a vedoucí Centra naděje a pomoci (CENAP). CENAP je organizace, která nabízí sociální a zdravotní poradenství a pomoc v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a rodičovstvím. MUDr. L. Lázničková je přední českou specialistkou v oblasti přirozeného plánování rodičovství a v léčení a prevenci poruch plodnosti.

Zde Vám přináším rozhovor, ve kterém se zaručeně dozvíte něco nového, a nejedna věc Vás překvapí…

Proč si myslíte, že v dnešní době je větší problém s otěhotněním než kdy dřív?

Domnívám se, že největší problém spočívá v samotné „psychologii bytí“. Vůbec vnímání člověka, vnímání osobnosti, vnímání toho, že pořád musíme plnit nějaký úkol. V tuto chvíli plním úkol „nesmím otěhotnět“, za nějaký čas „musím otěhotnět“. Pak zase „nesmím otěhotnět“, a tak to jde dál. A to je obrovský blok. Dříve, před 50 – 100 lety, bylo dítě vnímáno jako dar, který přijde do manželství. Ne jako úkol.

Druhým problémem je, že plnění úkolu „teď neotěhotnět“ vede k tomu, že ženy užívají hormonální antikoncepci. Místo toho, aby se tělo mladé dívky nechalo v klidu vyzrát, je nasazována hormonální antikoncepce. Díky tomu se rozbije i to málo, co tělo bylo ochotno dělat. Po vysazení antikoncepce většinou nejen že se otěhotnění nedaří, ale i menstruační cykly jsou velmi rozhozeny.

Jaké jsou následky dlouhodobého užívání hormonální antikoncepce?

Primárně má užívání hormonální antikoncepce vliv na cévní výstelku. V drobných cévách vznikají maličké ucpávky, takže určité části organismu nejsou vyživovány. Např. pokud je třetina jater tímto způsobem poškozena, pořád to játra zvládají a vy nemusíte na sobě nic zjišťovat. Toto se stává poměrně ve velkém procentu. I když lidé nepociťují problémy, problémy vznikají.

Je to také otázka ledvin. Proto je nutné, aby v gynekologických ordinacích ženám pravidelně měřili tlak. Gynekologové totiž moc dobře vědí, že pokud jsou ledvinové tubuly tímto způsobem poškozeny, krevní tlak se zvyšuje. Gynekologové, kteří předepisují hormonální antikoncepci, jsou si vědomi všech možných zdravotních rizik.

Viditelné problémy nastávají, pokud dojde k ucpání větší cévy. V tomto případě může dojít např. k trombóze v dolní končetině, k trombóze mozku, poruchám vidění, ochrnutí. V důsledku této trombózy bohužel každoročně dochází k úmrtí, tedy v důsledku užívání antikoncepce. Je to tedy velmi vážná věc právě proto, že je zde i smrtelné riziko.

Dále ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mají větší náchylnost k infekcím, a to nejen močového a pohlavního traktu, ale i nachlazení a podobně.

Hormonální antikoncepce také může ovlivnit psychiku ženy. Některé citlivější ženy se mohou dostat do stavu, kdy potřebují antidepresiva. Tím se dostávají do začarovaného kruhu. Antidepresiva totiž snižují účinky antikoncepce, takže je jim předepisována silnější antikoncepce. To snižuje účinek antidepresiv a tak se dávají silnější antidepresiva…

Dále řada žen popisuje např. jednoznačné snížení až ztrátu libida, což samozřejmě neprospívá partnerskému vztahu. Některé ženy vnímají jen jakési napětí, o kterém si myslí, že k nim jednoduše patří. Že je to součástí jejich osobnosti.

Další velké riziko užívání antikoncepce je rozvoje rakoviny prsu, čípku. To potvrzují i studie WHO.

Vy hormonální antikoncepci nepředepisujete, ale doporučujete symptotermální metodu přirozeného plánování rodičovství (STM PPR) – tedy sledování děložního hlenu a měření bazální tělesné teploty. Díky této metodě žena přirozeně sleduje své plodné a neplodné období a využívá tyto informace k tomu, zda otěhotnět chce či se otěhotnění vyhýbá. Co všechno díky tomuto sledování může žena vypozorovat?

Z naměřených hodnot hned zjistíme, jestli dochází k ovulaci, kdy k ní dochází a jaká je délka druhé fáze (od ovulace k prvnímu dni menstruace). To jsou základní informace a na těch dál stavíme. Pokud zjistíme, že cyklus je pěkně ovulační, je zde dostatečný hlenový příznak, druhá fáze je 14 dnů, potom můžeme hovořit o zdravém cyklu. I kdyby cyklus trval 50 dnů, je to jedno! Je to zdravý cyklus. Na druhou stranu, pokud má žena 28 denní cyklus, kde je krátká druhá fáze např. 7 dnů a není zde žádný hlenový příznak, hovoříme o patologickém cyklu. A toto vše z menstruačního cyklu díky symptotermální metodě vyčteme.

Jaký problém, který může v otěhotnění bránit, žena ze svého cyklu díky této metodě dle Vaší praxe nejčastěji vypozoruje?

Většinou se jedná o zkrácenou druhou fázi – od ovulace do menstruace. (Pozn. autora – I když v období ovulace došlo k oplodnění vajíčka, díky zkrácené druhé fázi sliznice dělohy nebude schopna přijmout oplodněné vajíčko a následně vznikající embryo chránit a vyživovat.)

Velice často také ženy přicházejí od svého předchozího lékaře s tím, že údajně neovulují. Lékař ženu vyšetřuje do 16. – 17. dne cyklu, a pokud do této doby na ultrazvuku ovulaci neprokázal, ženě oznámí, že neovuluje. Což je naprosto falešná diagnóza. Ona ovuluje, ale později než 17. den. Ženy navedeme ke sledování pomocí STM PPR a ony hned zjišťují, že jejich cyklus je ovulační. Za těch 20 let mé praxe mám pouze dvě ženy, u kterých jsme skutečně nenalezly ovulaci a ani příčinu tohoto stavu.

Také se však stává, že po těch nešťastných zásazích např. nasazením stimulací, nasazením Utrogestanu v nevhodný čas, se tělo vyblokuje takovým způsobem, že k ovulacím skutečně nejdříve nedochází. Hodně též napoví hormonální screening. U někoho zjistíme např. zvýšenou hladinu prolaktinu, testosteronu, nerovnováhu štítné žlázy. Toto jsou však věci, které se dají léčit.

Proč lékaři nechtějí akceptovat skutečnost, že ovulace může proběhnout i později, než do 16. dne cyklu? Jaký k tomu mají důvod?

Je zde bohužel velký tlak financí. Jestliže ženě neprokáží, že ovuluje do 16. dne cyklu, mají ji jak léčit. Vyšetření se točí, léky se točí, peníze se točí…

Pokud žena za Vámi přijde s tím, že nemůže otěhotnět, zapojujete do celého procesu také jejího partnera?

Samozřejmě. Jedná se o problém společné plodnosti. Možnost snížené plodnosti je velice často i u muže. Zlepšení reprodukčního zdraví trvá delší dobu. Spermie mají svůj vývoj asi tak tři měsíce. S tím je potřeba počítat. Doporučuji kromě případných potřebných vyšetření podpořit tělo vhodnými potravinovými doplňky.

Vím, že příliš nedoporučujete spěchat na vyšetření spermiogramu…

Pokud máme krásné ovulační cykly s dostatečně dlouhou druhou fází, máme u ženy vyšetřenou průchodnost vejcovodů, je udělaný hormonální screening, cytologie je v pořádku, protože se často stává, že k otěhotnění nedochází díky zánětu, pohlavní styky jsou také v plodném období – pak je možné muže poslat na další vyšetření. Dříve to nemá smysl.

Je potřebné zdůraznit, že pro mnohé je podstupování spermiogramu, tedy masturbace, eticky nebo čistě jen technicky neakceptovatelné. Toto plně respektuji a manžele do takového vyšetření nepřesvědčuji.

Velmi často mi píší ženy, které nemají žádné zdravotní problémy, a přesto nemohou otěhotnět. Domnívají se, že jejich problém spočívá „v jejich hlavě“. Prožívají různé strachy, úzkosti, jsou na očekávané dítě příliš fixované. Jak pomoci?

Je nutné odprostit se od toho, že teď, tento měsíc, tento půl rok, musím otěhotnět. Ono se to lehce řekne, ale hůř udělá. Často jsou popisovány situace, kdy ženy, které dítě adoptovaly nebo se zaměřily na něco jiného, v tu chvíli otěhotněly. Psychologická stránka věci určitě na neplodnost působí velmi mnoho.

Mám dobré zkušenosti s bylinkami, s kvalitními potravinovými doplňky z nich. Doporučuji extrakt z obilných klíčků v produktu Fin Avis. Někdy bývá též označován jako manažerské kapky. Také mateří kašička v kvalitních potravinových doplňcích prokazatelně na psychiku velmi dobře působí.

Když žena přijme vědomí plodnosti, orientuje se ve svém cyklu, tak ze své praxe vidím, že ženy otěhotní. Když pořád chodily na folikulometrii, stále jim bylo sdělováno, že folikul se nevyvíjí, pro ženy to jistě bylo velmi deprimující.

Vy ženy učíte STM PPR, také nabízíte pomoc s vyhodnocováním naměřených záznamů. Ženy Vám mohou zaslat záznam svého sledování a tím také získají jistotu, že s Vámi to zvládnou…

Jistě. V době, kdy si myslí, že končí plodné období, nám záznam zašlou, stačí mailem, a my jim napíšeme, zda je jejich vyhodnocení správné anebo se mají ještě dál sledovat.

Je důležité, aby manželé záznamy ke kontrole posílali. Většina z nich se úžasně zklidní, když vidí, že menstruační cykly jsou zdravé, anebo že je dál co řešit.

80 – 85% žen nám otěhotní a také porodí do dvou let od té doby, co přijdou za námi. Po stimulacích také řada žen otěhotní, ale protože stimulace poškozuje kvalitu děložní sliznice, ženy bohužel často potrácejí. U nás vůbec nepředepisujeme ani antikoncepci, ani stimulaci ovulace. V tom vidím základ úspěchu. Vím, že i bez užívání stimulace ženy mohou otěhotnět. Často je potřebné organismu pomoci úpravou životosprávy, včetně užívání vhodných potravinových doplňků. To je také velmi důležitá věc. A nejen u ženy, ale také samozřejmě u muže.

Závěrem

Pokud Vás tento rozhovor zaujal, navštivte stránky Centra naděje a pomoci www.cenap.cz a podívejte se na nabízené kurzy pro veřejnost. Najdete zde např. kurz Neplodnost, příčiny a řešení. Pokud toužíte po miminku a ono stále nepřichází, je to přímo pro Vás. Také zde mimo jiné naleznete Kurz symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství, kde se dozvíte, jak sledovat svůj menstruační cyklus, jak se v něm orientovat a díky tomu správně vnímat své tělo.

Tento článek napsala Hana Přikrylová, autorka a zakladatelka projektu ditevitano.cz. ve spolupráci s MUDr. Ludmilou Lázničkovou, www.cenap.cz